VZKAZY  29. 2. 2004 - 3. 3. 2006 (zpět)

 

Váženému čtenáři doporučujeme číst materiál odspodu;

v opačném případě riskuje ztrátu souvislostí a orientace

 

 

NOVĚJŠÍ VZKAZY

Redakce: Parketování není úplně správným pojmem - jedná se o šalování dosud neutuhlé živice tak, aby ke stékání nemohlo docházet. Jiný návrh počítá s asfaltováním "odspodu"; vůbec nejodvážnější řešení chce pro účely asfaltování plochu náměstí dočasně narovnat a po dokonalém zatuhnutí masy opět sešikmit. Peníze na tento mimořádně drahý počin mají pocházet ze zdrojů EU.

Jan Kořen: Naprosto souhlasím s kolegou Prlogem. Citovaný problém je dost zásadní. Navíc mě to zajímá, protože o předpokládaném konání Olympijských her v Roudnici jsem již slyšel, dokonce i o problémech se sjezdovkou. Poslední verze, která dorazila k mým slechům, je však teorie o kompletním "vyparketování" náměstí. Ptám se vás, kde je tedy pravda?

Prlog Půlměstí: Nápad s olympiádou je, si myslím, velice podnětný a přínosný, leč kyne ve mne malé podezření, jestli se onen živičný povrch nebude samotíží přesovat do dolní části náměstí a tam posléze hromadit a zavázet?

Redakce: Město Roudnice se rozhodlo přispět k pořádání Letních olympijských her (2016, resp. 2020). Nabízí svoji novou sjezdovou trať v sousedství zámku; nedostatek sněhu v daném období má být vyřešen sérií závodů na kolečkových lyžích. Z tohoto důvodu je v zastupitelstvu projednáván popud k vytrhání kamenné dlažby v prostoru náměstí a její nahrazení hladkým živičným povrchem.

Redakce: Cestovní záhadu slečny Duté jsme se pokusili objasnit ve svazku IV. (rubrika "Pod latí"), kterou naleznete v zápatí stránky.

Apolena Dutá: Děkuji. Ani jsem netušila, že to tak krásně vyšlo - přesně na můj svátek.

Redakce: Blahopřejeme slečně Duté k dnešnímu svátku; její problém budeme ihned analyzovat. Panu Paízkovi děkujeme za podnět - musíme ale konstatovat, že pravdu má jen částečně: Roudničáci práci mají - sami se sebou!

Mikuláš Pařízek: Vážení, víte, jaký je rozdíl mezi Roudničákem a Vietnamcem? ........ Vietnamec má práci a umí česky!

Apolena Dutá: Pokračování: je přistavěn vlak směrem do Děčína, takže spousta lidí v domnění, že je to ten správný s jistotou nastupuje právě sem. Nejsem ale hloupá. Vyčkávám. Mám ještě dost času do odjezdu a sleduji tedy co se děje na nástupišti, abych se konečně dopídila, kterým vlakem to vlastně jedu. Pragotrony zde totiž vůbec nejsou. Vhledem k tomu, že každý druhý důchodce se ptá průvodčího již zmíněné soupravy, snadno odposlouchám, že se jedná o osobák a rychlík se dostaví na kolej č. 2 za pár minut. Nastupuji tedy do vlaku, který když jsem byla v Praze odjížděl za 2 a půl hodiny a já si chtěla urychlit cestu přes Roudnici...

Apolena Dutá: 1) Dobrý den. Chtěla bych se na něco zeptat. Prožila jsem nevysvětlitelnou záhadu na Roudnicku. Snad mi ji objasníte. Cestovala jsem z Prahy do Ústí nad Labem. Protože přímý vlakový spoj žádný nejel, rozhodla jsem se tedy pro cestu osobním vlakem a přestup v Roudnici. Jenže cesta do Roudnice obvykle trvá asi 1 hodinu. Já jsem se zde ocitla za 2,5 hodiny. To snad porušuje veškeré fyzikální zákony. V Roudnici na nádraží se člověk může jen dohadovat, z jakého nástupiště mu vlastně vlak pokračuje. Hlasatel sice hlásí příjezdy vlaků, ale s oblibou právě když kolem projíždí nákladní mašina. Takže na toto se spoléhat nedá. Řídím se tedy dle počtu cestujících na nástupištích - nejvíce lidí = pojede vlak. Dopravím se tedy na 2. nástupiště. Jenže jaký zmatek pak nastává, když na koleji č. 3

Redakce: Vážený pane doktore, záhada přestane býti záhadou pokud si uvědomíte, že Roudničtí nepoužívají kompasu (to by vskutku nekoordinovaně bloudili), nýbrž busoly. „BuSoLa“, čili buková solární lať, je velmi sofistikovanou orientační pomůckou, mezi jejíž hlavní přednosti patří absolutní rezistence vůči jakékoli poruše zemského magnetického pole. Za slunečného počasí vetkne orientující se lať do země a sleduje vývoj stínu. Jakmile usoudí, že tento je nejkratší, vyznačí rýhou směr (S-J), a lať z půdy vyjme. Poté se s pomocí téže latě zaměří k určitému pomyslnému bodu na horizontu (princip je podobný míření puškou) a může k němu bez obav ze ztráty směru vyrazit (prakticky lze tedy cestovat v jakémkoli azimutu, není-li na závadu nepřekonatelná terénní překážka).

Redakce: V době mimo sluneční svit pak slouží k orientaci systém „Roseta“ (Roudnický směrový etalon). Jde o soustavu pevně zabudovaných návěstních kůlů – jakousi obdobu značení v zimních horách – přičemž jednotlivé prvky systému jsou navzájem v dohledu. V nočních hodinách ovšem „Ross“ (Roudnická sbírka směrnic) vycházet nedoporučuje: Paragraf 6.6.6. „Směrnice pro vycházení“ jednoznačně stanoví, že za tmy vycházejí hvězdy, planety a Měsíc.

Redakce: Jakmile seženeme dostatek podkladů, rádi Vám odpovíme.

Mudr Alois Příbek: Vážená redakce, jestli je hora Říp opravdu magnetická, jak je tedy možné, že se roudnické obyvatelstvo vrací vždy bezpečně zpět do svých domovů? Používají snad nejaký jiný druh demagnetizované střelky v buzole, či snad jiný druh navigace založený na zcela odlišné technologii vyvinuté např. společností WASA? Jsem z toho zmaten, poraďte prosím. S pozdravem Alois Příbek.

Redakce: Neuvěřitelná, přesto existující drzost: Jakási "středočeská" nula si přivlastňuje NÁŠ roudnický Říp ??!! Zde citujeme: Magnetický Říp - Proč je středočeská hora tak významná? - Horydoly.cz

Prlog Půlměstí: Vážení přátelé, pominuneme-li nynější slavnostní čas, měli bysme se též zamyslet nad tématem "Roudnice a její vztah ke křestanským oslavám znovuzrození Ježíše Krista"? Zobecníme-li pohanský pohled roudnických, mám tušení, že zákonitě musíme dojít ke konfliktnímu bodu, od kterého se může odvíjet další pátrání!!!!

Redakce: Jestli k "přečtení" si tvrdit netroufáme; zveřejněny; Ále budou v každém případě.

Apolena Dutá: Ve svazku 3 a 4 jsem objevila po jednom nezveřejněném článku. Budou tyto články v nejbližší době k přečtení? Děkuji.

Redakce: Ano, úspěšní řešitelé budou slosováni a a ti nejšťastnější od nás dostanou pravou Podřipskou kuchařku (intenzivně ji připravujeme) se vším, co k dobrému receptu patří !

Anna Zajícová: Našla jsem tři rozdíli. Je nějaká od měna?

Redakce: Děkujeme za vzácný postřeh a odkaz » ihned zveřejňujeme.

Pseudonym: Dnes dopoledne jsem získal vzácný úlovek a rád jej zasílám redakci mého oblíbeného magazínu.

Redakce: Omlouváme se váženým čtenářům za příliš obtížnou úlohu a poskytujeme konkrétní návod: Pečlivě klikněte na slovo odkaz » (použijte k tomu levé tlačítko myši – věci, kterou máte většinou pod pravou rukou). Objeví se bílá obrazovka s barevným znakem královského města Roudnice. Pokuste se táhnout ukazatelem myši přes tento znak a pečlivě si všímejte případných změn. Po splnění úkolu se vraťte na stránku „editorial“, nejlépe přes modrý nápis „zpět“. Pokud se Vám akce nepovede a návrat se nezdaří, vyhledejte na skříni Vašeho počítače tlačítko „reset“ a toto stiskněte. Pakliže nebudete úspěšni ani v tomto ohledu, zkuste tlačítko „power“; jeho druhým použitím uvedete počítač opět do chodu a budete mít možnost vrátit se na ACTA DAENDROLOGICA RAUDENSIS.

Prlog Půlměstí: Myslím si, že malá nápověda přeci jen neuškodí, ony tři rozdíly jsou stejně velké a vedle sebe a dalo by se říct, že skoro nejsou vidět.

Redakce: Víte, staré české přísloví říká "chytrému napověz". Zároveň je známo, že napovídání se zapovídá, zejména ve škole. Vzniká neřešitelný rozpor - rádi bychom Vám napověděli, ale nemůžeme...

D. Louskáčková: Tak musim vam říct, že už nebudu sledovat tento časopis. Proč ste zadali test bez nápovědy? Nechápu jak zjisti tři rozdíly když tam žádný nejsou. To ste přehnali!!!! A nemyslete si, že toto je všechno. Rozhlásím to u nás v Podluskách všem!!!!

Redakce: Připravili jsme pro Vás malý kvíz odkaz » - procvičte svůj postřeh !

Redakce: Redakce si dovoluje oznámit, že právě pochopila, od koho byl zaslán letecký pohled na roudnickou sjezdovku. Děkujeme. Trvalo to velice dlouho, neb jsme s touto alternativou vůbec nepočítali.

Redakce: Děkujeme neznámému (zatím) přispěvovateli za zaslání leteckého pohledu na roudnickou sjezdovku a její okolí. Zcela jistě ho využijeme v článku týkajícího se moderních roudnických médií, který je právě v přípravě.

Redakce: Velmi se omlouváme - šotek si ošest vybral svoji daň. Do kuchyně Vás pochopitelně přijmeme; ovšem za předpokladu, že nebudete upíjet rum závodníkům. To by Vás mohli zmínění inzultovat a zbylo by z Vás čtvtměstí (asi tak o velikosti Židovic) i bež šotka.

Prlog Půlměstí: jmenuji se Prlog a nejsem zvědav na Vaše invektivy, to si vyprošuji!!! Vámi nabízený post přijímám, dále si pak dobrovolně přibírám službu v polní kuchyni.

Redakce: Milý pane Prdlogu, volejte na 906 666 666. Naše asistentky Vám přidělí místo u vleku - budete rozhodovat o pořadí u kotvy. Ne každý, kdo se probije pod lano toho dosáhne regulérním způsobem !

Prlog Půlměstí: Já já já se hlásím. chci rozdávat čísla a pro úspěšné závodníky, kteří závod dokončí teplý čaj s rumem!!!

Redakce: Náš redakční spolupracovník p. Mgr. Adámek přišel s myšlenkou založit tradici tzv. "Roudnického zimního pentatlonu" (viz Svazek IV). První disciplínou by byl výjezd závodníků vlekem do horní partie náměstí (silnější jede dříve). Následoval by sjezd a skok z mostu do Labe. Plavecká část by pak záležela na délce skoku (čím kratší, tím rychleji doplavu zpět ke břehu). Trasa závěrečné disciplíny - běhu - končí u spodní stanice vleku. Hledáme tímto sponzory a nadšence do pořadatelského týmu.

Redakce: Redakce se vrátila z Roudnice a plní slib.

Redakce: Milý pane doktore, děkujeme za (HIV) pozitivní reakci. A protože Roudnice nikdy nespí, dovolujeme si citovat tzv. "centrum.cz" - tento velmi nehodnotný portál, nemající sídlo dokonce ani v Roudnici, si dovolil otisknout následující: "Já vítám tento krok paní ředitelky Musílkové. Myslím si, že tím přispěla ke stabilizaci situace a ke zmírnění té nepříjemné situace, která dnes se objevila ve správní radě," řekl ČTK Rath. řekl také, že pokud se najde nový šéf pojišťovny, může nucený správa skončit už na začátku ledna.

Mudr Alois Příbek: Vážená redakce, děkuji Vám za otištění návodu. Zbraň jsem ihned zhotovil a funguje! Honzík bude jistě tímto dárečkem moc potěšen. Jediným problémem při konstrukci se stal onen vak z králičích nožek, pro větší výstupní tlak, jsem musel použít 5 párů zadních nožiček, opatrně je stáhnout a sešít k sobě, čímž vznikl veliký vak. Stlačením pouze několika nožek lze pak bezproblémově korigovat výstupní tlak zbraně a tím i její dostřel (resp. balistickou dráhu suku). Při prudkém stlačení všech 10 nožiček pak suk dolétává do maximální vzdálenosti. Tímto Vám moc děkuji a zasílám na Vaší adresu několik králičích stehýnek. Přeji dobrou chuť. S pozdravem Alois Příbek.

Redakce: Vážený pane doktore, Vámi zmiňovaná „sukovice“ je ve skutečnosti „sučnicí“ (předchůdkyní ručnice), tj. druhem pneumatické palné zbraně. Skládá se z duté tyče (obvykle vydlabaný kmínek černého bezu) a vaku z králičích kožek, impregnovaných lojem. Vak je pomocí šlach nebo provazu připevněn k jednomu z otvorů; poté se nafoukne a do hlavně střelec vloží vhodný suk – čím hlouběji, tím přesněji lze pálit. Prudké dupnutí suk vyšle žádaným směrem (pozor - hlaveň držíme rukou a míříme). A ještě snad tip na skutečné vylepšení (byť není doloženo v historických pramenech): Pokud hlaveň vyplníme suky v celé délce, získáme nebezpečný „sukomet“ - dobře nacvičené přidupávání nám umožní vyslat i několik dávek.

Redakce: Návod rádi otiskneme. Počítáme s tím počátkem příštího týdne.

Mudr. Alois Příbek: Vážená redakce, nemáte prosím ve svých archívech o roudnicku plánek nebo nákres sukovky? Chtěl bych zhotovit funkční repliku této střelné zbraně pro svého vnoučka Honzíka pod stromeček. Již loni si psal Ježíškovi, avšak nikde nebyl k sehnání žádný návod ke stavbě. Pevně věřím, že Vy mi jistě pomůžete. S pozdravem Mudr. Alois Příbek.

Redakce: Vážení čtenáři, Redakce, dostávajíc svému slovu, stěhuje se na týden do Roudnice. Svazek čtvrtý jest připraven ze 75%; to k řádné publikaci - řípužel - ještě nestačí. Naše stáž bude nicméně věnována sběru nových materiálů, což nakonec vyvrcholí - řípudík - vydáním Vámi očekávané části magazínu. S heslem "v řípě naděje, v kotci síla" Vaše Redakce.

Jyndřych: To je tak, když někdo po večerech nahrává komorní orchestry. Večer pak schvácen padá k zemi místo aktualizace stránek o Roudnici. :-)

Zást. šéfredaktora: Jiříku. Je to v háji. Nestíhám. Zřejmě budeme muset podstoupit inzerovaný trest a pobýt nějaký čas v Roudnici. Už teď je mi z toho špatně.

Anonym: Arborektum... , to je něco jako moribundum?

Redakce: Redakce je nucena důrazně se ohradit proti "hlasům", které tvrdí, že Roudnice představuje pouhou dřevěnou prdel. Nikoli - jde o typické arborektum.

Redakce: Ale právě naopak - snažíme se pochopit, porozumět a pomoci. Domníváme se, že lid tohoto kraje si zaslouží více, než jen zákon na ochranu zvířat!

Anonym: Jste zlí a nemáte nás roudničáky rádi.

Redakce: Dřeváci se v Roudnici nevyráběli, nýbrž reprodukovali. Dle našich informací se jimi gottwaldovský botostroj neřídil materiálově, ani po stránce dyzajnu; zde byli vzorem kožaci. Podobný tvar a účel použití je důsledkem tzv. konvergence.

Jarmila Průchová: Dobrý den, mám skromný dotaz, je pravdou, že první výrobna dřeváků v čechách byla na roudnicku? Zajímalo by mě, jestli to byli pravě tito dřeváci, kteří inspirovali pana Tomáše Baťu.

Redakční postřehy: ...a von Hitlerovi udal ty studenti... (Brozany, 27.9.2005 večer)

Redakce: Omlouváme se. Vskutku se čtvrtým svazkem příliš otálíme. Částečně vzniká zdržení i ověřováním sebraných faktů – neb některé jsou opravdu neuvěřitelné a my chceme publikovat o Roudnici jen čistou pravdu. Ale uznáváme, čeho je moc, toho je příliš. Proto stanovujeme pro nás - pro redakci, nejpozdější datum vydání 4. svazku ADR na 16.10. večer. Pokud ho nedodržíme, vedení redakce stráví celý týden přímo v Roudnici. … Uznejte, pod nátlakem tak příšerné hrozby se budeme snažit termín dodržet.

Mudr Alois Příbek: Vážená redakce, kdy můžeme očekávat rozšíření našich obzorů v podobě svazku číslo čtyři? S pozdravem Alois Příbek.

Redakce: Odkaz je velmi podnětný - redakce si umí živě představit Říp, čnící z nekonečné vodní masy a několik trosečníků na dřevěných (vzhledem k opilosti námořníků) vrávorech...

srandator: tohle je rofl jak svine odkaz »

Redakce: Zdá se, že chorobu přenáší TV Hownova přímým přenosem - chorobonosné médium se nazývá "pig hadr" (česky zaprasená utěrka) a trpí jí každé špatně utřené VyKotlané dřevo. Je to důsledek Reality a smutná Show...

Jarmila Průchová: Ježišmarjá a nepřenáší se ta choroba vzduchem?

Dr. Dřevitý: važená redakce, zásadně se distancuji od tohoto počínání. Na svoji obhajobu mohu snad jen říct, že nejsem z Roudnice ani jeho blízkého okolí!!!

redakce: Vážený pane doktore Dřevitý, paní Jarmilo Průchová, pane doktore Příbku, a další…. Redakce ADR nalezla drobný problém. Přes velice plodné a zajímavé Vaše příspěvky, kterými se zajisté budeme zabývat, Vás musíme upozornit na zásadní věc. V Roudnici se vyskytuje velice nebezpečná nemoc, zvaná autokonkludentní hyponymie. Ta se občas projevuje tím, že si jednotlivec sám odpovídá na jím zadané dotazy. Co s tím?

Dr. Dřevitý: milá paní či slečno Průchová, děkuji vám za tyto nové informace, které mne pudí k brzké návštěvě Podřipského muzea. Zároveň je mi s podivem, proč jste tak již dávno neučinila a nabité a cenné informace si uchováváte pouze pro sebe?!!!

Jarmila Průchová: Pane dr. Dřevitý, nejde o žádný světoborný nález, sama jsem v roudnickém muzeu nejaký čas pracovala a vím, že je tam uschován např. i nikde nezveřejněný exponát - dřevěná zubní protéza praotce Čecha. Bohužel po záplavách byly tesáky napadeny dřevomorkou a tak nejspíše probíhají restaurátorské práce místním zubním dendristou. Také jsou zde uložené prastaré ostatky podřipských obyvatel zřejmě jde o jeden z vývojových článků lidstva, o tzv. Homo lepus erectus. Případné podklady mohu předat redakci. Jarmila Průchová

Dr. Dřevitý: na stránkách podřipského muzea jsem objevil v souvislosti s unkátním nálezem ( středověký most ) jedinečnou metodu určování stáří dřevěných artefaktů a tzv dendrochronologii!!! Doufám, že vám bude hodně prspěšná, více odkaz »

Halbi: koukám, že se to tady pěkně rozvlnilo!!!

Mudr Alois Příbek: Vážená paní Jarmilo Průchová, slovo faraon, jak je obecně známo, pochází z roudnické hantýrky. Původně to byl povel k těžbě uhlí. Dozorčí zavelel "Fárat ty! Fárat ty! Fárat on!" Zpět však k vašemu dotazu, vzhledem k tomu, že při těžbě uhlí nebyly stanoveny vůbec žádné bezpečnostní podmínky, je na roudnicku pochováno hned několik tzv. faraonů. S pozdravem Alois Příbek

Jarmila Průchová: Jak jsem se na vašich stránkách dočetla, hora Říp je pravděpodobně zkorodovaná pyramida. Zajímalo by mne, jestli je zde pohřben nějaký faraon. Děkuji

Dr. Dřevitý: a potažmo i k nebezpečným látkám, jak nám pan Shakespeare pak pospsal vem svém dramatu, kdy nebylo pro Julii problém polknout větší dávku smrtících prostředků!!!! Děkuji

Mudr Alois Příbek: Ještě nutno dodat, že vzhledem k rodinným poměrům ve kterých "Jůlie" vyrůstala, se není čemu divit, že u ní byly prokázány již v adolescentním věku suicidální sklony.

Mudr Alois Příbek: Jedna z hypotéz vypovídá, že otec Jůlie, uznávaný roudnický občan jménem Kapulet (původně Kopule - dle hory říp, kde pracoval), byl dlouhou dobu sužován domácím násilím konaným svou manželkou. Propadl proto velmi brzy holdování alkoholu. Říká se, že jednoho dne v létě se vrátil domů z práce, znaven celodenní výrobou dřevěného uhlí, vpadl do světnice a ucítil zde líh. Jako správný notorik, okamžitě nalezl zdroj tohoto moku a zvolal: "Jů, líh je!". Později večer, jako téměř každý den, byl zmlácen a znásilněn svou ženou, která však v tento den počala. Po porodu pak přestala trýznit svého muže a on na počest tohoto dne nazval svou dceru "Jů - líh je". Její jméno bylo později zkomoleno neznalostí jistého měšťana Shakespeara, který v roudnici dmýchal uhlí klackem. Alois Příbek

Dr. Dřevitý: Vážená redakce, mohli byste mi laskavě vysvětlit jakou má spojitost jméno Julie s roudnickým zvoláním "Jů, líh je"? Předem děkuji!!!!

Mudr Alois Příbek: www.pnsp.cz Vážená redakce, zajímalo by mne, jestli bude i v letošním roce nemocnice v Roudnici n/L usilovat o nějakou podobnou cenu, třeba v oblasti transplantace, a to konkrétně o prestižní cenu "Dětský mozek seniorům" udílenou nadací Rododendron?

Mudr Alois Příbek: >>Město Roudnice nad Labem získalo v roce 1999 ocenění v celostátní soutěži „Město seniorům“. Dalším oceněním kvality služeb sociální péče je i 1. místo a „Cena Františka Myšáka 2000“ udělené nadací Dětský mozek.

Šéfredaktor: Jde o děsivou variantu maskulinní zoofilie, spočívající v pohlavním zneužívání nedospělých zajíců. V dnešní době ji lze dokázat jen sporadicky; je totiž velmi obtížné přimět oběti ke smysluplné výpovědi před vyšetřovatelem PČR. Podle některých hypotéz lze tuto deviaci považovat za relikt snahy o domestikaci daného druhu hlodavce (srv. Anglické výrazy HARE - Have And REclaim - přen. "souložit a ochočit", resp. RABBIT - RAce Being BITched, přen. "zmrvený druh". Více naleznete v některém z příštích svazků (Roudnické choroby a deviace).

Mudr Alois Příbek: Vážený pane doktore, mohl byste mi prosím vysvětlit, z jaké doby pochází výraz "lepusparvulusfilia" a zda byly tyto nekřesťanské praktiky provozovány i našimi předky v podřipsku? S pozdravem Alois Příbek

Redakce: Pravdu máte, ale pouze částečně: Jde o foneticky nepřesnou reprodukci typické roudnické fráze, týkající se vzteklého a hladového králíka. Věta zní přibližně takto: V okolí Roudnice se vyskytovat králíček a zuřit. Po vynechání diakritiky se znění výroku velmi blížíme.

petulinka: Čaute lidičkové, slyšela jsem že v okolý roudnice se viskytuje králíček azurit, nevíte vo tom něco?

Redakce: Vyšší obsah dřevní hmoty může skutečně zapříčinit plovákový efekt. Je to věc velmi nepříjemná - v krajním případě totiž dojde k ucpání mísy a hromadění exkrementů tamtéž. Příroda si v takovém případě pomůže sama; střevní bakterie posléze papírovou zátku rozloží. Obáváme se ale, že ten smrad bude k nevydržení... Doporučujeme plný kýbl vody; lít z výše cca 1 m. To spolehlivě prorazí i zácpu mísy.

Mudr Alois Příbek: Vážená paní Jarmilo Průchová, pokud je má hypotéza správná, tak je příčinou něco úplně jiného. Dle mého názoru se v roudnickém toaletním papíře vyskytuje přemíra pilinové drtě (tzv. daendronisfarfarris), která se používá k dosažení sametově králičí jemnosti a hebkosti. Vedlejším jevem je potom onen "plovací efekt". Osobně bych Vám poradil splachovat a splachovat. Koneckonců za komfort se musí platit. S pozdravem Mudr Alois Příbek.

Jarmila Průchová: Dobrý den, mám takový dotaz, včera jsem si koupila v Plusu oranžový dvouvrstvý toaletní papír, ale ať dělám co dělám, po použití mi prostě nejde spláchnout a stále plave v míse. Je to tím že mám doma tak tvrdou vodu nebo je opravdu u nás v Roudnici menší zemská přitažlivost? Naléhavě prosím o radu.

Redakce: S nejvyšší pravděpodobností jde o endemickou formu tzv. "osifikace" kostí - místní obyvatelstvo totiž po staletí žije v harmonii s přírodou, jejíž součástí jsou i porosty osik. Není proto vyloučeno, že postupem doby došlo k promísení genetické informace průměrného Roudničáka a typické osiky, což ve finále vede k osifikaci "roudnického typu". Protože choroba postihuje především dlouhé kosti, byl od tohoto zjištění jen krůček k výrobě plnohodnotných náhrad končetin (tzv. dřevěná noha), nepochybně roudnického původu. Jde o typický příklad situace "naučit se žít s chorobou", vytěžit z ní maximum a některé její projevy aplikovat na komerční bázi.

Mudr Alois Příbek: Vážená redakce, poslední dobou se v mé roudnické ordinaci množí případy tzv. dřevnatění kostí. Z místní kroniky jsem vyčetl, že tato choroba postihuje převážně roudnické obyvatele a její masivní výskyt se s jistou periodou opakuje. Prosil bych Vás tímto o výklad vlivu geografické polohy města na celkové zdraví občanů v něm. S pozdravem Alois Příbek.

Redakce: Poznámka pana zástupce jen potvrzuje obskurní domněnku o původu Řípu (ADR, sv. 3) - Twigova pyramidální teorie zde získává nečekanou oporu. Strmá komunikace k vrcholu Řípu je zřejmě zbytkem stavební rampy tak, jak ji někteří autoři předpokládají u egyptských ekvivalentů tohoto druhu stavby. V následujících týdnech se pokusíme pořídit fotodokumentaci a pana Twiga (jakož i Vás, vážení čtenáři) budeme o výsledcích šetření informovat.

Redakce: Vojenský kartografický ústav v Dobrušce měl kdysi bohulibý zvyk: Tam kde nebyl potůček, vojáci jej přidali. Přebýval někde mostík? Vojáci zrušili. Narovnat zatáčku? Nou problém... Tak proč by, proboha, nemohl chybět celý Říp??? Vždyť nepřítel naslouchá !!!

 

DALŠÍ ZÁLOHY VZKAZŮ

Redakce: Redakce chystá jubilejní čtvrtý svazek na konec prázdnin. Bůh buď milostiv předmětu zájmu...

Nym: Kdy vyjde další číslo ADR? Celá naše rodina již hoří nedočkavostí!

Redakce: Ano, Roudnice skutečně používá pseudonymu "Hnojník"; snaží se své odpadky udat co nejdále a dobře ví proč...

Nenym: Spotřební družstvo ještě existuje, ale je z něj akciová společnost. Vizte, nevěřící, kdo využívá služeb Frýdecké skládky: odkaz »

Redakce: A vzhledem k tomu, že dotyčné spotřební družstvo již pravděpodobně neexistuje je jasné, že ani s tou silou to nebude tak divoké...

Nenym: V Jednotě je síla (pro obyvatele pocházející z okolí jedné známé hory: velké J je schválně)

Šéfredaktor: On rozdíl mezi jednotným a množným číslem je v Roudnici a okolí velmi zavádějící - co by si například mohl laskavý čtenář myslet o větě "jednotně se množme", či o frázi "množme se jednotně"? Mnoha lidem je to ale jedno...

Zást. šéfredaktora: Opět jsem absolvoval jízdu Pendou línou. Tentokrát již místní rozhlas oznamoval stanice všechny. Ovšem, když se po odlezdu z Lovosic ozvalo hlášení: ...následující stanice JSOU Roudnice...., jsem se pousmál. Když se naprosto totéž ozvalo před příjezdem do Roudnic(e), pochopil jsem, že to nebyl "překlep" hlasatele, nýbrž záměr!

Redakce: Letošní glaciál je konečně minulostí. Sněženky, bledule jarní a blbost jen kvetou - proto ani redakce nehodlá odpočívat a chystá pracovní návštěvu objektu svého (a Vašeho) zájmu. Ve čtvrtém svazku se můžete těšit na autentickou reportáž "z místa".

Redakce: Rádi bychom ještě upozornili na fakt, že náš magazín není a nebude záležitostí komerční - naším cílem je sloužit veřejnosti a přispívat k její osvětě. Proto Vás důrazně žádáme: Nesnažte se podsouvat nám inzeráty, pornografické odkazy a podobné linky: Naši roudničtí přátelé jsou čistí, důvěřiví, nemají potuchy o zkaženosti okolního světa. V zoologické zahradě se opičky též nekrmí !!!

redakce: Neomlouváme se osobě s přezdívkou "mu" za to, že jsme odtranili jeho příspěvek. Veškerá komerční prezentace, navíc zcela nesouvisející s obsahem stránky, sem nepatří!

Redakce: Vážený pane A.Z.: Toto není pole málo orané - zkuste do výrazu vložit konsonanty "P" a "S".

Halbi: ho či co, mi je to jedno, i sám HoČi-iKmín na to podstouúpil!!!!

A.Z.: errata předchozího textu: osvícení, kterého se mi ....dostalo

A.Z.: Vážená redakce, shodou okolností jsem byl upozorněn na ADR.Pročetl jsem si některé příspěvky na uvedených stránkách a shledal, že se jedná o vskutku ojedinělý počin v oblasti vlastivědné. Tímto děkuji ctěné P.T. redakci za osvícení, které se mi prostřednictvím jejich neohroženého úsílí na poli tak málo oraném dostalo.

Redakce: My ne, pane kolego - my rozhodně ne. Posunovači mají školu v Roudnici.

Halbi: Ale samozřejmě, pouze nesmíme vlawstní hrdost posunout k blbosti.

Redakce: Více hrdosti, pane kolego! Jiní jsou rádi, mohou-li se té pocty zbavit...

Halbi: Takto smělou nabádku nejsem hoden přijmoiut, přewsto děkuji!!!

Redakce: Ano, je. Vítěz se stane čestným občanem Roudnice.

Halbi: Je tento kvíz o ceny?!

Zást. šéfredaktora: Včera jsem jel do Prahy Pendolinou (takový mírně futuristicky vlak – asi znáte). Zastavuje ve stanicích Ústí – Lovosice – Roudnice – Kralupy a Praha. Je zvykem, že po nastoupení hlas z reproduktorů přivítá nové cestující, před stanicemi tentýž hlas upozorňuje na blížící se zastávku a informuje o navazujících přípojích v místě. Jedna stanice z výše uvedených byla včera v hlášení zcela vynechána. Uhodnete která?

Redakce: Přivítáme jakékoli materiály, které se předmětu našeho zájmu dotýkají.

Apolena Dutá: K vánocům jsem dostala pod keř knihu o Roudnici a Roudnicku. Zřejmě velmi cenný kousek. Mohu poskytnout k prostudování.

Redakce: Tak vážený příteli. Objevili jsme stránku velice podobnou té, která zde byla původně inzerována. Adresa je odkaz »

Redakce: Milý příteli, onu adresu opravdu nemáme - nicméně Vám můžeme poskytnout plný koš králiků jiných. Vydržte...

Halbi: ta adresa?, ... by nešla ani pod půltíkem?

Redakce: Pozůstatky roudnického uctívání dřeva byly nalezeny též v mnohých úslovích. V muzikantských kruzích se například často používá pro označení nějakého obtížně hratelného kusu: „To je kláda!“ Dokonce i u eskymáků se vyskytuje výraz pro třeskutou zimu: „H’ol zzz!“, což v překladu do češtiny znamená doslova: „Toť veliké brrr!“ neboli: „To je kláda!“ Je vidět, že nás stopy roudničanů provázejí i ve zcela odlehlých částech světa.

Redakce: Bohužel - naše periodikum se šířením pornografie nezabývá; v Roudnici není dostatek materiálu, jak jsme již podotkli. Pokud ale máte zájem zajeďte na místo osobně - pedofilní zoofilie v Roudnici jen kvete...

Halbi: sakra, já to neviděl, nemohli byste ho tam dát zpět?!

Redakce: Dodatek: Níže popsaný odkaz byl již samozřejmě odstraněn.

Redakce: Děkujeme našemu neznámému příznivci za poskytnutí odkazu na roudnické pornostránky; musíme nicméně konstatovat, že jde o zfalšovaný a nereálný obraz skutečnosti: Všichni jistě víme, v jak složitých podmínkách si roudnický lid vydělává na chléb náš vezdejší – sezónu tráví v potu tváře, vzdělávaje na polích rajčata, okurky, papriku, řepu a jiné základní životní plodiny. Po práci toliko spočine na loži a z kratičkého, hlubokého spánku se probouzí do dalšího pracovního dne. Mimo sezónu pak vidlemi přehazuje hnůj v chlévech, seno na půdách a bankovky v truhlicích. Jak by mohl mít čas na tak neefektivní sexuální hrátky?!

Redakce: Z roudnického folklóru se dokonce zachovala zajímavá drobnost: Ta souvisí s Křivoklátem více, než zjevně. Po víkendu se potkají dva roudničtí intelektuálové a jeden z nich vznese dotaz: Kdepak jste strávil volno, pane kolego? Na Křivoklátě. A proč ten přechodník, pane kolego?

Redakce: Podrobným studiem odborných pramenů jsme zjistili, že hypotéza o roudnickém původu zmíněného hradu se může zakládat na pravdě - jde o izolovanou enklávu Podřipanů, která do dané lokality emigrovala již ve středověku. Dobře si vědoma své méněcennosti, vybudovala zde palisádu z křivých klád; ta byla později přestavěna v gotickém slohu na kamenný hrad - to však již původní enkláva zcela splynula s místním obyvatelstvem a geneticky je výrazně poznamenala.

Prlog Půlměstí: Vážení kolegové, doslechl jsem se, že název hradu Křivoklát vznikl zkomolením hanlivého výrazu pro roudnického náměstí "křivoplatz". Vzhledem k tomu, že poloha již zmíněného hradu nápadně připomíná horizontálně-vertikální nesourodost onoho náměstí je dle mého názoru tato myšlenka oprávněná. Jenom bych podotkl, že původně Křivoklát označoval se Křivoklád, neb byl obklopen hustým stromovým porostem. Děkuji za bližší prozkoumání a případné vyjádření se k danému tématu.

Redakce: K otázce se zcela nepochybně vyjádří již zmíněný pan PhDr. Kotyza. Prozatím jde o čiré spekulace na základě terénních výzkumů.

Martin: Děkuji za vysvětlení Marobuda-Maroduba. O tom, že ve skutečnosti šlo a jakousi podobu lazaretu jsem již slyšel, ale o té formulce nevím zhola nic. Nás učili, že v těchto místech léčili choré úderem dřevěnou palicí, podle vzoru MARODU - BUM, odtud i zažitý název. Jak je to tedy opravdu?

Redakce: Vážený pane restauratére, o převaděčské podstatě praotce netřeba diskutovat. Byl, jenže v té době se za to (bohužel) nezavíralo. Výsledkem je masa roudnického šílenství...

Restauratér Novotný: Svazek 3 je výborný a však nebyl praotec Čech největším převaděčem v dějinách???

Redakce: A je to tady - do konce tohoto týdne se dočkáte 3. svazku ADR. Pokud nebude kompletní, hluboce se omlouváme - některé příspěvky jsou ještě předmětem pečlivých korektur.

Redakce: Vítáme nové čtenáře - taková věc redakci vždy potěší!

KENDY: tak jsem tady byl.........Jiříku kukuruku

Redakce: Milá slečno Dutá, příspěvky jsou ve stádiu korektur. Předpokládáme jejich zveřejnění v horizontu 3 - 4 týdnů

Apolena Dutá: To jsem ráda, už se těším na další informace. Koukám každou chvíli, kdy už to bude.

Redakce: Dovolujeme si vážené čtenářstvo upozornit, že materiály pro 3. svazek již máme - až na drobné detaily - pohromadě. Do Vašich domovů a pracovních procesů se tak nový díl může může dostat ještě před koncem prázdnin!

Redakce: Vážený pane magistře Hrubý, Vámi odhalená chyba by byla chybou pouze v případě, že Penny by se nezrodil na území Říše. V angličtině by se o chybu samozřejmě jednalo.

Redakce: Šéfredaktor by si měl zamést před vlastním prahem: Z dobře informovaných kruhů k nám proniklo, že sestra dotyčného ve věku 43 let konečně odmaturovala. A kde? V ROUDNICI !!!

Redakce: Náš externí spolupracovník, p. Halbrštát nás upozornil, že dnes, tj. v sobotu 5. června, se v Roudnici koná kvalifikační utkání o postup na MS ve fotbalu žen. Zmokněte na morek, slepice - u nás mají přednost králici!

Redakce: Váš příspěvek jen a jen uvítáme.

Dr. Voštěp: Dobry den Vám i celé redakci. Jsem rád, že již přibyl druhý svazek tohoto vysoce erudovaného časopisu. Jsem tomu tak rad proto, že jsem byl dlouhou dobu na studijním pobyt v Asii. Zde jsem nalezl, až v daleké Číně poměrně zajímave indicie tykajcí se, sice jen okrajově Roudnicka. Pokud by jste měli zájem rád bych i já přispel svou troškou do vašeho pěkného mlýna.

Redakce: Milí přátelé Roudnice a ADR, s hrdostí Vám oznamujeme, že náklad našeho občasníku již dosáhl magické hranice 600 výtisků ! odkaz »

Redakce: Vážení čtenáři, jak jsme právě zjistili, zareagovala roudnická konkurence na naše ACTA, a to zcela osobitým způsobem. Pokud chcete toto vrcholné dílo spatřit, klikněte na odkaz »

Apolena Dutá: Chtěla bych poděkovat za cenu, kterou jsem vyhrála ve Vaší soutěži. Vůbec jsem nečekala, že bych mohla typovat správně natož vyhrát. Jsem dojata.

Tomas P: Aleluja, jiz opet vidim vzkazovnik. Akorat zjistuji, ze mi to sem nepise cesky... Ale mam pocit, ze Mac za to nemuze. Cau

Redakce: Starší vzkazy najdete pod logem ADR.

Redakce: Taky tím, kolego, riskujeme zásah roudnické tajné policie...

Halbi: no zas až tak tajné nebudou, když se tady vesele zveřejňujozu?!

Redakce: A je to tady - druhý svazek máme na světě. Dva z odborných článků jsou ještě v tisku - zveřejníme je, jakmile budou k dispozici.

 

NEJSTARŠÍ VZKAZY

 

Redakce: S hrdostí konstatujeme, že naši roudničtí spoluobčané se prosazují i v médiích. Po nedávné účasti roudnické krasavice v soutěži MISS můžeme v těchto dnech sledovat úspěšné tažení pana Svatopluka soutěží AZ-KVIZ na ČT 2. Dnes například vyhrál 6.000,- Kč. Přejeme mu mnoho úspěchů i v dalších kolech a jen se upřímně divíme, do jakých oblačných výšin musí sahat inteligence jeho soupeřů...

Redakce: Vážení čtenáři, těší nás Váš obrovský zájem o tento magazín. Proto jsme se rozhodli urychlit vydání druhého svazku, který Vám jako obvykle přinese řadu zajímavých informací. A věřte, máte se na co těšit!

Redakce: Vážení přátelé, ono s tím mezinárodním dnem tzv. rómů naštěstí tak žhavé nebylo. Stejné datum totiž bylo vyhlášeno i Světovým dnem boje proti hluku (informace ČT). Z toho ovšem vyplývá zajímavý rozpor - cikán je přece synonymem hluku ! Pokud bychom se tedy přidrželi oblíbené reklamní fráze „dva v jednom“, pak jsme včera oslavili „mezinárodní den boje proti rómům“ a to lze považovat za jednu z mála rozumných akcí tohoto typu. Mimochodem, podle konkurenčních médií se u slavného prasečáku na jihu Čech sešlo pouhých 8 (slovy osm) hlukotvorců – je tak jasně vidět, že zbytek si sám (byť pozdě) uvědomuje nesmyslnost vlastní existence (viz paradox uvedený výše)…

Redakce: Vážení čtenáři, dnes je mezinárodní den "romů". Až nějakého potkáte, popřejte mu. A dejte si pozor na peněženky a mobilní telefony; oni je strašně potřebují. Potkáte-li některého dokonce v Roudnici, popřejte mu dvojnásobně - taková kumulace, to se jen tak nevidí...

Redakce: Děkujeme korespondentům za velice cenné materiály, které dorazily na naši adresu. V některém z následujících svazků s nimi seznámíme širokou veřejnost. Prosíme však HUDr. Pocrele, zda by mohl svoje příspěvky zaslat v kvalitnějším, obrazovém formátu. V našem občasníku se snažíme přinášet dokumenty v maximální možné kvalitě a formát dodaných podkladů nám nedovoluje jejich hodnotné zpracování.

Redakce: Vážený pane Pocrele: Vy snad ani netušíte, jakou radost redakci činíte. Pište, pane. Pište! Cokoli napíšete, bude vzato v úraz. Jste mimochodem první roudzident, který nás veřejně bere v ústav. Pane Pocrele, jen tak duuul...

HuDr Pocrele: Stránek ve výročním výtisku souhrnného zpravodajství se zlatou ořízkou je s datumem 9.5.2001 přesně 73.Nebylo tudíž míněno datum , nýbrž stránka.Přesto se omlouvám za nepřesnost a děkuji Vám za Vaši pozornost.Vhlavě Kopyta se tehdy rojily myšlénky vy jste je zachycovali sice častěji nikoli však kontinuelně.Hodně úspěchů ve Vaší další práci na poli badatelském.

HuDr Pocrele: Vážený pane šéfredaktore bývalého občasníku The Hoof.

Redakce: (část 1) Vážený pane inženýre, máte jistě pravdu že tupých a nevzdělaných lidí je všude dost a dost. Náš magazín se ale zabývá především Roudnicí a okolím; je proto logické, že pozornost věnujeme zejména místním idiotům. Problematika „dřeva v nervech“ (jak jste ji sám vtipně nazval) není, jak by se snad zdálo, nesmyslem, nýbrž vážným a společensky významným jevem. Jak jsme již uvedli, náš přední odborník prof. P.K. Hayeck se chorobou dlouhodobě zabýval; sám postižen popsal celou řadu symptomů (zmatenost, metalofobie, později stupor, demence, samovolný únik moči a smrt) i organických příznaků (obalování dendritů celuózou).

Redakce: (část 2) Ve své stěžejní práci (Hayeck, P.K.: Sclerosis in old age, J. Med. Roud., 22, 1999, 3, 66 – 69) navrhuje pro nemoc výstižný název „celulóza“ (lat. celula – buňka, celuóza – základní stavební materiál dřeva). Zároveň upozorňuje, že i přes masový výskyt není choroba přenosná z člověka na člověka a hledá jiná vysvětlení. Poukazuje například na výzkumy prof. Wolfganga Karnickela (Karnickel, W.: Die Kaninchensomnolenz, Dtsch. Vet. Med., 65, 1991, 41), který si všímá značné podobnosti mezi králičí a lidskou formou nemoci (zmatenost, útlum a později rychlý úhyn). Z toho Hayeck vyvozuje, že k nákaze může dojít konzumací králičího masa. Protože je Roudnicko celulózou postiženo významně více, nežli okolní regiony, lze oblast označit za endemickou a celulózu za typickou endemickou chorobu.

Ing. A. Stachel: Vážená redakce, může mi někdo vysvětlit, proč berete do úst jen a jen Roudnici? To jinde nemají blbci? Stejná čísla? A co je to, prosím vás, za pitomost s tím dřevem v nervech?

Martin Tomas: Jako bývalý šéfredaktor periodika nazvaného THE HOOF musím protestovat proti tvrzení HuDr. Pocrele. 9. května 2001 vyšla v 08:38 hodin 481. část deníku THE HOOF. V tomto čísle byl uveřejněn test inteligence, ve kterém jsme se čtenáře ptali: Proč má Kopyto naspěch? V žádném případě jsme se tehdy nezabývali problémem dendronů! Považuji tedy připomínku HuDr. Pocrele jako zcela nesmyslnou a zavádějící a očekávám jeho omluvu. (pravdivost mého tvrzení mohu kdykoli doložit).

Redakce: (část 1 ) Děkujeme panu doktorovi za cenný příspěvek – zcela určitě tento materiál využijeme. Musíme nicméně konstatovat, že redakce nespí a intenzivně se o všechna související témata zajímá. Podrobný výzkum už před časem financovala například univerzita v jihokorejském Soulu: Dr. Wo Xi-Lit s týmem (Arch. Gen. Psychiat. 50, 1998, 12, 654-668) dospěl k závěru, že existují nervové buňky dvou typů – urony a neurony. Zatímco urony jsou vysoce specializované (řídí proces tvorby a vylučování moči), ovládají neurony veškeré ostatní pochody, včetně myšlení.

Redakce: (část 2) Se stárnutím organismu však dochází k nevratným změnám, které bohužel postihují především neurony. Postupná sklerotizace, známá např. u hrušek (zde jasný důkaz genetické příbuznosti fauny a flóry) a kornatění – tedy obalování dendritů jakýmsi druhem borky – vedou ke zpomalení a brzy také k zastavení přenosu vzruchů (choroba našla odezvu i v lidových rčeních; viz roudnické „ty poleno, ty dřevo“, ty klacku apod.).

Redakce: (část 3) Myšlení se stává neplodným, zabíhavým, dochází k rozvoji demence. V terminální fázi, dle Wo Xi-Lita, pak zůstávají funkční pouze odolnější urony. Podle názoru redakce všaki nejde o zjištění nijak převratné; vnější projevy tohoto stavu lze velmi dobře dokumentovat i u našich seniorů, zejména na Roudnicku. Průkopník těchto výzkumů v ČR – P.K. Hayeck – dokonce s úspěchem vyzkoušel symptomy terminálního stádia sám na sobě (Hayeck, P.K.: Urons and their function, J. Psychiat. et . Urol., 3, 2003, 14).

Redakce: V současné době chystáme krátkou rešerši tématu - vyjde nejspíše zítra.

HuDr Pocrele: Vážený pane doktore Mistgabele, váš příspěvek jest vskutku objevný.V zásadě máte pravdu.Ovšem objev nebyl zveřejněn v časopise The Sciencist , ale v již neprodejném deníku The Hoof (vydání z 9.5.2001).Dále jste si spletl Swannovu pochvu s Černou dírou která samozřejmě trigroidní hmotu pohlcuje. Částice Dendron a jeden z mezonů Dendrion spadají do odvětví interakce přírodních sil a jejich využití(nař.dendradar)je specifikováno do oblasti Podřipanské.

MUDr. Mistgabel: Vážená redakce, začetl jsem se do posledního vydání časopisu The Sciencist. Zaujal mě článek známého neurologa, P. K. Hayecka. Podobně, jako před lety, se snaží obhájit svoji teorii o existenci dendronů. Tu staví na poznatcích o stavbě neuronu a jeho výběžcích – dendritech. P.K.H. tvrdí, pokud se spojí aferentní a eferentní vlákno dendritů v Swannově pochvě (povrch nervového vlákna), dojde k tzv. axonodendritickému jevu a ze vzniklé trigroidní hmoty vzniká Dendron…. Co si o tom myslíte? Je-li to pravda, naznačuje to obrovský zlom ve vědě… Pokuste se prosím kontaktovat autora článku. Zajisté Vám svoji teorii osvětlí podrobněji. Děkuji.

Ing. A. Stachel: Vážený pane doktore Voštěpe, naše Zemědělské družstvo vlastníků Podřipsko v Bechlíně opravdu nepotřebuje pomoc. A hlavně ne takových akademiku jako vy. Měli jsme už spoustu delegací i pana ministra a moc nás chválili. Víte například, že naši králici jsou středoevropský standard? A že vyhráváme jednu výstavu za druhou? To pište na svoje stránky. A ne nějaká jména. Činy, vážený pane, činy!

Dr. Voštěp: Pan Ing. A. Stachel by se měl naučit číst pomaleji a o některých věcech přemýšlet déle, než někoho napadne. Nevím jak jste mohl z mého příspěvku dojít k závěru, že onen obecní blázen byl sám velký Napoleon. Vážený pane čtěte věci pozorněji. Jednalo se o vznik jména nikoli vojevůdce samotného. Také zde nikdo neříká, že zemědělný lid v okolí (jak jste to formuloval) Bechlína má sníženou pracovní morálku. V tom, že ji m nikdo nepomáhá mi ovšem nezbývá než souhlasit. Budou si asi muset pomoci sami. Jako ostatně my všichni. Ale rozbor stavu současného zemědělství patří asi na jiné stránky.

Redakce: Není to špatný nápad - jen máme obavy, že bychom množstvím materiálu zahltili síť. Ale to by také nebylo špatné - celý svět by četl jen a jen o Roudnici. Na nic jiného by již neměl čas. A ruku na srdce - což by si to Roudnice nezasloužila?

sl. Dutá: Tak z toho by se dal udělat sborník roudnických bájí a pověstí.

Ing. Dr. Suk: NAPOLEON díl 1:Budu trochu polemizovat s Vaším výkladem jména Napoleon. S akademických análu, konkrétně z análu prof. Klečky, předního odborníka na danou problematiku, sice skutečně vyplívá že toto jméno vzniklo na Roudnicku, jeho vznik ale nemá s polem (jak tvrdí Dr.Voštěp) nic společného. Sám Klečka popisuje událost, za které toto jméno vzniklo takto: „Za vznikem jména Napoleon stojí překvapivě horníci z Ostravska, kteří na Roudnicku působili v krátkém období tzv. uhelné revolty, kdy se skupina roudnických měšťanů snažila udržet výsadní pozici dřeva jako topiva proti nastupujícímu černému uhlí.

Ing. Suk: NEPOLEON díl 2:Jednou z jejich metod sabotovaní slibně se rozvíjející uhelné těžby, bylo přetahování ostravských havířů na těžbu dřeva do Roudnice slibem mnohem lepšího výdělku. Historicky sice akce díky fatálnímu neúspěchu upadla v zapomnění, dochovala se však písemná zmínka o následujících událostech s významem v pravdě mezinárodním. Při jedné z nehod, ke kterým v roudnických lesích docházelo poměrně často, díky chabým zkušenostem zlákaných horníků, kteří zde káceli, byl zabit korsický obchodník s vínem.

Dr. Suk: NAPOLEON díl 3:K nešťastné nehodě došlo při pádu kácené sosny, která náhle změnila směr a dopadla na cestu, u které svačil jeden z ostravských „dřevorubců“ a po která šel procházkou Korsičan se svou mladou ženou. Té jediné se podařilo uskočit a z hrůzou sledovat jak strom drtí jejího manžela. Když utichl praskot větví a kostí rozeběhl se k místu dopadu stromu kácející Doubek řvouce pod větvě: „ Kurňa je vám cos?“ A tehdy se z pod sosny ozvala památná věta jeho kolegy, jehož svačinu pád stromu přerušil: „Já su dobrej, na pól je von!!!“ Nehoda mladou Korsičankou, která byla právě v očekávání, poznamenala natolik, že přišla o rozum.

Ing. Suk: NOPOLEON díl 4:Přestala vnímat své okolí a stále opakovala slova, která zaslechla při skonu svého chotě: „ Na pól je von, na pól je von …“. Ta ovšem s jejím korsickým přízvukem zněla: „ Napoleon, napoleon…“ Nešťastnice zůstala v péči roudnických řeholních sester a zemřela při porodu v Roudnické nemocnici. Syna který se jí narodil vzaly jeptišky do své péče a do matriky nechaly jako jeho jméno zapsat slovo, které jeho matka neustále mumlala: Napoleon. Chlapce si od nich až po roce vyzvedli jeho korsičtí příbuzní Bonapartovi, kteří po osudu mladého páru dlouho pátrali. Ti mu jméno Napoleon ponechali a to se pak natrvalo ustálilo v jejich rodě.“ Tolik citace z díla prof. Klečky „Ostravské stopy na Korsice.“

Ing. A. Stachel: Nejsem z vašich stránek moc chytrý. Je to nějaký druh humoru? Naši farmáři dřou tvrdě a poctivě a nikdo jim moc nepomůže ani Špidlova vláda ani příroda. Pán co se podepsal jako dr. Voštěp asi u nás nikdy nebyl, jinak by nevedl takové divné protiřečící si řeči. Když byl obecní blbec tak úspěšný na polích celé Evropy a dokonce umřel na Svaté Heleně, otom se může všem katolikům i s Papežem v čele jen zdát, tak je jasné, že naši poctiví pracovití zemědělci jsou nejlepší. Jen přijeďte natočit reportáž k nám do Bechlína.

Dr.Voštěp: Važená slečno Apoleno. Samozřejmě můj předchozí příspěvek nebyl ani v nejmenším směřován proti vaší osobě. Cituji pouze jednu z hypotéz o vzniku jména Napoleon. V cizích zemích se samozřejmě domnívali, že ona věta:"Na pole on.", je z nejvetší pravděpodobností jménem onoho nešťastníka. Proč by ji také opakoval pořad dokola, že. A také proto, že nemohli rozumět smyslu oné věty. Navíc foneticky je věta, myšleno ve smyslu jména,celkem libozvučná a pro západní národy měla i nádech exotiky. Není se tedy čemu divit, že jsi ho jako jméno mohl někdo vybral.

Redakce: Děkujeme panu doktorovi za velmi podnětný a zajímavý příspěvek. Jak vidno, nikdy nelze se 4% jistotou vyloučit ani tu nejméně pravděpodobnou hypotézu. Tato by například vysvětlovala, proč jsou Francouzi takoví idioti. Těšíme se na další podobné aktivity našich čtenářů.

sl. Apolena Dutá: Pane Dr. Voštěpe, není vše doufám myšleno jako narážka na moji osobu. Nechcete přece říci, že i já jsem blázen. Logicky vzato by se přece takové jméno nerozšířilo, kdyby bylo spojováno se slaboduchými lidmi (byť za to dotyční nemohou). Žádám Vás tedy o vysvědlení. Děkuji.

Dr.Voštěp: Ovšem existuje i možnost, že jméno Napoleon pochazí z období, kdy na roudnicku byla velmi tvrdá robota. Vše začalo poměrně nevinou větou:"Na pole, ty a ty." To byla v podstatě jediná česká věta, kterou němečtí drábové ovládali. "A co on ?" Ptali se místní na obecního blázna, který byl práce neschopen. "Na pole on !!" řekli drabové. Obecní blázen si tuto větu zapamatoval a neustále opakoval. Jak to u blaznu bývá. Dlužno ještě podotknout, že postupem času tato věta pozbyla směšnosti a obecní blázen byl vyhnán směrem na západ. Je možne, že ve své slaboduchosti dorazil i do Francie. Ovšem jak říkam je to pouhe teorie, pro kterou je jen pramálo důkazů.

sl. Dutá: Zajímavé. Takže Napoleon byl vlastně od Roudnice. Proto on tady válčil. Chtěl připojit Roudnicko k Francii.

Šéfredaktor: K níže uvedené odpovědi dlužno dodat, že jména roudnické provenience nezůstala vázána toliko na region - zejména ve 2. polovině 18. století, kdy vlivem Velké dřevouhelné krize docházelo k masovému exodu obyvatelstva nejen do sousedních oblastí, se roudnické zvyky a jména objevují i za hranicemi Čech. Například imperativ "na polena" se v nepatrné úpravě stal po určitou dobu nesmírně populárním ve Francii.

Redakce: Jméno Apolena má své kořeny v protoroudnickém imperativu „chnap polena“, doslova „chňapni, vezmi poleno“. Šlo o obvyklý výrok producentů dřevěného uhlí na Roudnicku ve chvíli, kdy plnili milíře. Časem rozkaz redukovali v neadresné „na polena!“ a ještě později (vlivem nedbalé výslovnosti) v konečné „a´polena!“. Pomocníky uhlířů byly zejména jejich malé děti, díky velkému počtu často bezejmenné. Proto některé z nich ztotožnily imperativ se svojí osobou; řečeno laicky, začaly naň „slyšet“. Díky koncovce „a“ je toto neonymum dnes adresováno spíše děvčátkům.

sl. Apolena: Přišla jsem na jednu zajímavost; zdá se, že oblíbeným materiálem Roudničanů je dřevo. Jistě tento kult tak uctívali, že vymýšleli i různá jména zasvěcená dřevu. Jedno takové možná nosím i já. Můžete mi o tom říci něco více?

Redakce: Vážená slečno Dutá, Váš zájem je pro nás vyznamenáním a zároveň výzvou; nebojte se vznést jakýkoli dotaz k tématu - rádi Vám vyčerpávajícím způsobem odpovíme. A co vy, ostatní? Redakce má sice materiál na několik dalších svazků, přesto uvítáme i váš pohled na věc. Proto na vás znovu apelujeme - pište, pište, pište.

sl. Apolena: Ráda bych přispěla, ale jsem na tyhle věci dutá. O Roudnicku toho vím ještě dost málo a vše se teprve dozvídám z těchto stránek.

Redakce: Vážená slečno Dutá, na přípravě druhého svazku intenzivně pracujeme. Budeme samozřejmě vděčni za každý další příspěvek.

sl. Apolena Dutá: Milý zpravodajíčku, jseš prostě úžasný. Zajímalo by mě, kdy budu moci číst další svazek? Snad to nebude trvat dlouho, protože díky tobě si rozšiřuji obzory o cenné, hodnotné a reálné informace. Zdravím tímto redakci a prosím o uveřejnění dalšího svazku.

Redakce: Vážený pane kolego Matoušku, na základě osobního rozhovoru s Vámi, který se uskutečnil dne 9.3.2004 v salonku hotelu "U Rybáře" Vám sdělujeme, že jsme do textů zařadili výrazné upoutávky na nově vložené aktualizace. Věříme, že k Vaší plné spokojenosti.

Helmut Birkenbaum: Guten Abend. Es haben mich ihre Seiten gefesselt, auf welche mich mein Neffe aufmerksam gemacht hat, er beherrscht ihre Sprache. Weil mich der Artikel „Spielen Sie das meine (Lied)“ betrifft (ich war damals der Haupttonmeister des Dresdener Studios), würde ich gerne meine Erinnerungen mit ihnen teilen. Bitte, rufen Sie meine Telefonnummer +493 453 009 333….. Mit Gruss

Redakce: Pokud test nezvládnete, uvedeme Vás alespoň mezi neúspěšnými luštiteli. A nezoufejte, testy budou i v dalších svazcích.

Sl. Javorníková: Chybu jsem již odhalila. Kompletní stránka se mi načetla až po kliknutí na tlačítko "aktualizovat". Děkuji. Pokusím se Váš kvíz vyřešit, ale je velmi těžký. Mohla bych případně obdržet cenu útěchy? Ještě nikdy jsem nic nevyhrála. Jsem takový malý poleno.

Redakce: Svazek 1 naleznete pouhým kliknutím na lištu nad historickým znakem našeho občasníku. Anketa je vpravo dole pod obsahem.

sl. Javorníková: Ráda bych se zúčastnila vaší soutěže, ale nemohu ji ve svazku 1 objevit. Můžete mi, prosím říci, kde dělám chybu?

Redakce: První svazek našeho občasníku je téměř hotov – zbývá jen zpracovat obrazové materiály (tímto zároveň odpovídáme panu Matouškovi). Zvídaví čtenáři najdou ve spodní části „svazku 1“ malý kvíz. Odpovědi zasílejte na adresu redakce (uvedena v indexu). Tři vylosovaní čtenáři od nás obdrží jako dárek skladbu „Zahrajte tu mou“ ve formátu mp3.

Technický úsek: Omlouváme se za nefungující navigaci v příspěvku "Hledání pravlasti". Za chybu odpovídá autor, neboť neposkytl článek ke kontrole. Pokusíme se vše co nejdříve napravit k plné spokojenosti čtenářově. Děkuji za pochopení a trpělivost. Alena Uhlířová

Jindřich Matoušek: Milý pane kolego Beránku. Přečetl jsem si Váš dlouho již očekávaný článek o zajímavých nálezech dokumentujících původ roudničanů. Zajímalo by mě, zda se dochovaly též nějaké fotografické materiály, případně existuje-li studie sociogeografických poměrů té doby (mapy, zmínky v kronikách, ...). Doufám, že tyto otázky budou zodpovězeny v dalším díle Vašeho článku.

Halbi: Tak tohle je liga, co se obsahu týče, tak i grafického zpracowání, weliká pochwa-la ze smradlavého Djeczyyna!!!

Redakce: Vážený pane docente, nesmírně nás těší Váš zájem o náš občasník. Budeme se těšit na další spolupráci a věříme, že v budoucnu k našemu bohulibému dílu přispějete.

Doc. V. Pařízek: Vážení páni kolegové a kolegyně! Byl jsem velmi překvapen. Musím podotknouti, že jsem nesmírně potěšen skutečností, která dala vzniknouti tomuto unikátnímu dílu. Přeji Vám a všem Vašim spolupracovníkům mnoho úspěchů a trpělivosti při jeho následovných úpravách. Pařízek Wácslaw, v.r.

Za technický úsek: Na grafickém vzhledu Act se stále pracuje a pevně věříme, že finální vzhled bude k vaší spokojenosti. Alena Uhlířová

Editor: Vážení přátelé vědy, techniky, historie a umění, v této rubrice se můžete vyjadřovat k obsahu aktuálního svazku, posílat nám svoje dotazy, náměty a připomínky. Vzhledem k velkému zájmu veřejnosti přicházíme s prvním svazkem již nyní, ačkoli nebyl ještě plně dokončen. Redakce se za to velmi omlouvá; po zpracování dalších materiálů obsah urychleně doplníme. Přejeme Vám mnoho zábavy a poučení. Jiří Beránek, šéfredaktor.

BlueBoard.cz ShoutBoard

 

(zpět)