Zvídavého čtenáře jistě napadne otázka: Jak je možné, že na právě Podřipsku, tradiční to baště pohanství, nese rotunda jméno slavného světce? Legenda praví, že po drtivém vítězství nad vojsky Říše u Chlumce (1126) táhl kníže Soběslav I. zpět ku Praze; cestou zavítal také do Roudnice, tehdy proslavené kvalitním dřevěným uhlím. Dostalo se mu důstojného uvítání i pohoštění, slova Evangelia však na úrodnou půdu nepadla. Zmatený kníže proto oslovil jednoho ze stařešinů: "Což potom, ó moudrý, jest pro tvůj lid nejdůležitější?" Kmet povstal, širokým gestem ukázal do kraje plného kouřících milířů a po pravdě odvětil: "Milijeři..." Soběslav si odpověď nechal několikrá zopakovat - ani v nejdivočejších snech by totiž nepředpokládal, že pohané chovají jeho oblíbeného světce v takové úctě a dokonce jej pojmenovali tak důvěrně (milý Jiří). Na památku této události nechal na Řípu zbudovat velkolepou rotundu, uděliv předtím podřipským rozsáhlá práva. "Bohabojný pohan lepší špatného křesťana" (Sk.17, 23.) řekl prý dojatý kníže...

Další osudy rotundy byly pohnuté - byla svědkem postupné degradace roudnické společnosti a její konverze ke křesťanství (o tom nejlépe svědčí ohavná gotická přístavba na obrázku vlevo). Rotunda Sv. Jiří je nyní považována za "národní kulturní památku" a stala se centrem zájmu turistů i obchodníků (tzv. řipské poutě).